Montessori, zdravá alternativa?

Maria Montessori byla italská lékařka, učitelka, bojovnice za mír a ženskou emancipaci. Její slova se časem proměnila v skutky, a tak po celém světě vznikly školy v duchu její vzdělávací reformy. Najdeme je jak v chudobných podmínkách Indie, tak i v ruchu moderních západních velkoměst.

Škola musí být místem, kde dítě může svobodně žít.

Maria Montessori

Škola pro všechny
Montessori svou pedagogickou filozofii začala formovat, když pracovala jako asistentka na psychiatrické klinice, kde pozorovala děti a jejich chování. Došla k závěru, že všechny, i ty postižené, jsou vzdělavatelné, pokud se učí v prostředí připomínající jim domov. To má být také vybaveno materiálem odpovídajícím jejich vývoji. Dále také pracovala s dětmi ulice a v Itálii založila Dům dítěte pro děti z chudých poměrů. Základy principů Montessori pedagogiky vznikly jako odezva na negativní stav společnosti a kulturní krizi konce 19. století. Pro svou pokrokovost byly tyto myšlenky stíhány v řadě zemí nacistickým režimem. S nástupem Adolfa Hitlera k moci byly Montessori školy uzavřené, učitelský personál nesměl vykonávat svou práci, knihy Marie Montessori byly páleny. Ona sama uprchla do Indie, kde dále uváděla své myšlenky v praxi a předávala své zkušenosti.

Račte vstoupit!
V jakémkoli Montessori zařízení se ocitáme ve věkově heterogenním dětském kolektivu. Prostředí je tzv. připravené, jedná se o místnost rozdělenou na koutky, v nichž probíhají čtyři různé typy výchovy: matematická, kosmická (zeměpis, ekologie, přírodopis atd.), smyslová (jazyková) výchova a činnosti praktického života (u malých dětí např. nabírání, přesýpání atd.). Tento systém podporuje holistické chápání světa a souvislostí v něm. Dítě si samo vybírá pomůcky, které odpovídají jeho potřebám, vývoji nebo aktuálnímu senzitivnímu období. To je velmi důležité, neboť podle Montessori se dítě nachází v různých tzv. senzitivních obdobích, kdy je velmi vnímavé vůči určitému typu nových informací. Zajímá-li se např. o čísla, pracuje s adekvátními matematickými pomůckami, které rozvíjí odpovídající schopnosti. V Montessori školkách se pracuje na koberci, jenž vymezuje prostor dítěte. Práce s Montessori materiálem jde od "uchopení k pochopení", tj. od konkrétního osahání si pomůcky a prožití si jí k abstraktní rovině. Od jednoduššího ke složitějšímu. Montessori vzdělávací zařízení také spolupracují s rodinou dítěte a seznamují ji se svými pedagogickými metodami.

Učitelský personál a Montessori pomůcky
Pomůcky, i když vhodné, samozřejmě nejsou všespasitelné. Rozvíjí sice logiku, smyslové vnímání, samostatnost, harmonii a jsou klíčem k poznání světa, ovšem stejně důležitá je i role učitelského personálu. Ten se může jevit jako pasivní, ale přesto je jeho úloha velmi aktivní. Jeho pozice není postavena na autoritativním vedení, nýbrž na pozorování. Nechválí a netrestá. Komunikuje a funguje zde jako prostředník ke splnění dalšího výroku Marie Montessori: "pomoz mi, abych to dokázalo samo." Dítě bere za partnera a chápe jej jako celistvou bytost. Dítě si samo ověří správnost své práce díky systému pomůcek s kontrolou chyb. Takto je vedeno k samostatnosti a zodpovědnosti bez spoléhání na verdikt dospělých. Přesto, že trh překypuje moderními víceúčelovými hračkami, Montessori hračky a pomůcky nezevšední a mají punc nadčasovosti. Bývají z přírodních materiálů a bojují proti genderovým stereotypům. Jsou unisex, gender neutrální, nerozdělují se na pomůcky pro chlapce a děvčata.

Mýty o svobodě
Svoboda není v Montessori prostředí cizím pojmem. Mnozí z odpůrců a odpůrkyň této pedagogiky se mylně domnívají, že si děti dělají, co chtějí, a žijí mimo realitu. Jako učitelka v Montessori školce si dovoluji s tímto tvrzením nesouhlasit. Ano, svobodu pro děti, ale jen v takové míře, kolik dítě unese zodpovědnosti. Pevně stanovené hranice a řád jsou důležitým aspektem naší pedagogické práce. Svět, v němž děti žijí, není světem iluzí, ale reálným životem, ať už řešíme konflikty nebo nazýváme věci reálnými pojmy. Při jedné z kulturních akcí naší mateřské školy mne zaujalo, jak reagovaly děti mé třídy a děti ze státní školky na otázky moderátora. Naše děti byly zvídavé, nebály se odpovídat, oproti tomu druhé děti jen zaraženě seděly. Přitom si nemyslím, že by odpovědi neznaly.

Pochvaly, tresty a soutěžení, pro to v Montessori místo není
Trest bývá krajním prostředkem, posiluje moc dospělého. Je také umělý, nereálný. Místo něj zastáváme řešení problému poukázáním na přirozený důsledek chování dítěte, zničené věci opravujeme, pochroumané vztahy napravujeme a o problému hovoříme. Pochvala podle Montessori pedagogického systému vyvolává závislost na hodnocení dospělého a potlačuje vlastní názory. Naší cestou je dovedení dítěte k jeho osobní radosti z vykonaného, z toho potom máme radost i my. Ve věkově heterogenních dětských kolektivech nemá místo soutěživost. Spíše apelujeme na potřebu dítěte zvítězit samo nad sebou. To posiluje jeho vnitřní motivaci a pomáhá mu vyrovnat se s pocitem křivdy a nepochopení. Styk věkově odlišných dětí posiluje jejich vzájemnou solidaritu, schopnost empatie a tím, jak jdou mladší děti za staršími, podněcuje tento kolektiv i jejich chuť k učení.

Současná situace
Montessori vzdělávací systém si prošel nelehkým vývojem. Nyní se stále více dostává do povědomí veřejnosti a škol a školek přibývá (u nás jsou mj. v Brně, Praze, Kladně nebo Jablonci nad Nisou). Stále se však potýká s puncem jakési pochybné alternativy, na českých pedagogických vysokých školách se prakticky nevyučuje a mnohdy se na něj nahlíží jako na něco nedůvěryhodného. Stále musíme dokazovat, že "naše" děti jsou na minimálně stejné "úrovni" jako ty z klasických vzdělávacích zařízení. Významný problém je také v tom, že Montessori mateřské a základní školy jsou často soukromé, platí se menší a někdy i vysoké školné, čímž mizí původní duch Montessori vzdělání pro všechny.

Všelék?
Nezastávám dogmatický názor, že je Montessori systém odpovědí na všechny špatnosti světa. Stejně, jako má každý člověk své představy a potřeby, nemusí Montessori vyhovovat každému. Záleží jen na nás, co zvolíme. Vždyť i Montessori je o možnosti volby.

 

Tradiční škola, školka

  • učebnice, tužky, pracovní sešity
  • práce bez zdůrazňování sociálního rozvoje dítěte
  • úzké učební osnovy
  • výukový čas v blocích, jednotlivé lekce
  • jednotlivé předměty
  • třída s jednou věkovou skupinou
  • dítě se přizpůsobuje škole
  • pasivní studium
  • důraz na výsledek, vysvědčení

Montessori škola, školka

  • pomůcky umožňující samostatnou kontrolu chyb
  • učení odpovídá stupni vývoje dítěte
  • jednotné mezinárodní Montessori osnovy
  • integrované předměty, učení založené na poznatcích vývojové psychologie
  • nepřerušované pracovní cykly
  • věkově heterogenní dětský kolektiv
  • škola se přizpůsobuje dítěti
  • aktivní studium, podpora zvídavosti, volnost pohybu, spontánní práce
  • hodnocení dle stupně vývoje, slovní hodnocení a přehled zvládnutých dovedností

Autor: Čas vydání: 21:46 16.02.2011

Konference Montessori

Mateřská škola a základní škola Sluníčko - Montessori, s.r.o. 
(pobočka Brno, Bzenecká 4226/23) - ekatalog.czMateřské školy - ekatalog.cz