DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ ZRALOSTI U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V BĚŽNÉ MATEŘSKÉ ŠKOLE V POROVNÁNÍ S MATEŘSKOU ŠKOLOU MONTESSORI

Předškolní věk v životě dítěte představuje období systematické přípravy na nástup povinné školní docházky. Dítě se v tomto období dynamicky rozvíjí po všech stránkách osobnosti, osamostatňuje se a stává se členem nové sociální skupiny, osvojuje si potřebné kompetence, vědomosti, schopnosti a dovednosti potřebné pro jeho další rozvoj. Instituce mateřské školy ve spolupráci s rodinou se podílí na edukaci dítěte, jeho všestranném rozvoji s cílem umožnit dítěti jeho úspěšný vstup do další etapy vzdělávání.

V současné době mají rodiče možno zvolit si z několika forem předškolního vzdělávání svých dětí. Jednou z nich je edukace v běžném předškolním zařízení, dále je ale také možno vzdělávat děti v některém alternativním vzdělávacím systému. Jedním z nich je pedagogika Marie Montessori, která je u nás známa již od počátku dvacátého století. Tento vzdělávací systém se v posledních letech těší nebývalé pozornosti a zájmu zejména specifičností dané vzdělávací metody. Jednotlivé formy předškolního vzdělávání se od sebe v mnohém liší, ale i přes nespočetné množství rozdílů mezi těmito systémy, můžeme najít zajisté jedno společné. Je jím osobnost dítěte, kterou chceme tímto prostřednictvím určitým způsobem rozvíjet.

Cíl práce, hypotézy a metody

Výzkum je zaměřen na diagnostiku školní zralosti, pro kterou byla jako výzkumná metoda zvolen Kern - Jiráskův test školní zralosti. Cílem výzkumu je potvrzení níže uvedených hypotéz a porovnání dosažených výsledků v Orientačním testu školní zralosti u dětí předškolního věku ve dvou různých typech předškolních zřízení, a to v běžné mateřské škole a mateřské škole Montessori. Výzkumný vzorek tvořily děti ve věku 5 až 6, 5 let a všechny v září loňského roku nastoupily do základní školy.

Hypotéza č. 1: Děti z mateřské školy Montessori jsou dostatečně připraveny na nástup povinné školní docházky.

Hypotéza č. 2: Děti z mateřské školy Montessori dosahují lepších výsledků v Kern -Jiráskově testu školní zralosti zejména v úkole Napodobení psacího písma.

Vlastní výzkumná činnost

Tento test byl předložen dětem předškolního věku v náhodně vybrané běžné mateřské škole a mateřské škole Montessori.

Dětem byl Orientační test školní zralosti předkládán individuálně a přesně podle pokynů k užití uvedených v tomto testu, kdy každé dítě obdrželo formulář testu a tužku č. 2 položenou nad tímto formulářem uprostřed, tedy takovým způsobem, že dítě k tužce mělo stejnou vzdálenost od levé i pravé ruky. Poté dítě po předchozí instrukci začalo pracovat na požadovaném úkolu.

Během vypracovávání úkolů bylo dítě průběžně sledováno. Pozornost byla zaměřena zejména na ruku, ve které dítě drží tužku, zda si ji předalo do druhé ruky, na kvalitu úchopu, zda dítě vyslechne instrukci celou, zda má potřebu svou činnost komentovat či ujišťovat se o tom, jestli to má správně, ale i některé další projevy dítěte.

Analýza výsledků, diskuze

Výsledky dosažené v Kern - Jiráskově testu byly vyhodnoceny na základě hodnocení výkonů v testu podle příručky k Orientačnímu testu školní zralosti (1992).

Celkové hodnocení pro posouzení školní zralosti se skládá ze součtu bodů dosažených v jednotlivých úkolech. Děti, které v tomto testu dosáhnou hodnot 3 až 6 bodů, lze považovat za nadprůměrné, 7 až 11 za průměr a 12 až 15 za podprůměrné.

Jak již bylo výše zmiňováno výsledky tohoto testu jsou pouze orientační, v případě hodnot spadající do kategorie podprůměrných je ale doporučováno další vyšetření v příslušném školském poradenském zařízení.

V Kern - Jiráskově testu školní zralosti bylo dosaženo průměrně těchto celkových výsledků:

  • děti z běžné MŠ - 7,0
  • děti z MŠ Montessori - 5,8

Celkový výsledek v testu dosažený u dětí z běžné mateřské školy odpovídá hodnotám průměru. Výsledků testu u dětí z mateřské školy Montessori odpovídají nadprůměrným hodnotám.

V rámci hodnocení dosažených výsledků dětí z mateřské školy byla pro náš výzkumný vzorek pokusných osob potvrzena výše uvedená hypotéza č. 1: Děti z mateřské školy Montessori jsou dostatečně připraveny na nástup povinné školní docházky. V testu dosáhly celkově lepších výsledků než děti z běžných mateřských škol.

Dále lze rozdělit úspěšnost v testu podle jednotlivých testových úkolů:
Kresba mužské postavy

  • děti z běžné MŠ - 2,8
  • děti z MŠ Montessori - 2,4

Napodobení psacího písma

  • děti z běžné MŠ - 2,4
  • děti z MŠ Montessori - 1,8

Obkreslení skupiny bodů

  • děti z běžné MŠ - 1,8
  • děti z MŠ Montessori - 1,4

Hodnocení výsledků dosažených v jednotlivých úkolech testu:

Největší rozdíl ve výsledcích jednotlivých testových úkolů je zřejmý zejména v úkole č. 2, tj. napodobení psacího písma. Tento výsledek nám potvrzuje fakt, že Montessori zařízení systematicky a cíleně pracuje s dítětem již od samého počátku jeho nástupu do Montessori prostředí na nácviku čtení a psaní. Všechny děti, u kterých byl tento test uskutečněn, samy uvedly, že psát umí či píší rády, ale také že psaní je pro ně snadné. Děti z běžné mateřské školy byly povětšinou z tohoto úkolu nervózní, projevovaly se nejistě s obavami napodobit psací písmo, dokonce to jen zkusit. Dosažený výsledek v úkole Napodobení psacího písma pro náš výzkumný vzorek pokusných osob potvrzuje platnost hypotézy č. 2: Děti z mateřské školy Montessori dosahují lepších výsledků v Kern - Jiráskově testu školní zralosti zejména v úkole Napodobení psacího písma. U ostatních úkolů nebyl rozdíl natolik zřejmý.

Během pozorování kresby mužské postavy byly mezi jednotlivými dětmi na první pohled patrné rozdíly. Jednalo se zejména o počátek kresby. Některé děti započaly kresbu postavy od nohou, kterým dodávaly značnou míru důležitosti podle jejich zvýrazněné délky. Při dokreslování dalších částí těla jim mnohdy nevyšlo místo zejména na hlavu, kterou na tomto základě často zmenšovaly. Na druhou stranu byly také děti, které svoji kresbu započaly od hlavy, která byla v porovnání s dalšími tělesnými proporcemi také často menší. Typické u této kresby byly opět dlouhé nohy. Vágnerová (2000) v této souvislosti uvádí, že předškolák vidí povětšinou dospělého zkresleně, dívá se na něho vzhůru, a proto se mu jeví jeho nohy relativně dlouhé. Dále zmiňuje, že právě z tohoto důvodu je kresba postavy dítěte předškolního věku typická zobrazením tělesných proporcí s nepatrným tělem a dlouhýma nohama. Tento zajímavý poznatek se ve výzkumu potvrdil, ovšem nebyl závislý na typu vzdělávacího zařízení.

Při obkreslování skupiny teček bylo na základě pozorování zjištěno, že děti z Montessori prostředí preferují obkreslování jednotlivých bodů shora dolů nebo zleva doprava, což souvisí se systémem výuky, který je založen na tomto principu a dítě je s ním od počátku docházky do předškolního zařízení konfrontováno. Děti z běžné mateřské školy preferovaly ve většině případů kreslení shora dolů. Některé děti před vlastním zahájením obkreslování měly tendenci si tečky nejprve spočítat, což jim také samozřejmě bylo umožněno.

Závěr

Výzkumná část práce měla za cíl srovnat výstupy dětí ze dvou předškolních zařízení, a to běžné mateřské školy a mateřské školy uplatňující Montessori vzdělávací systém. Výzkumný vzorek tvořily děti ve věku 5 až 6, 5 let a všechny v září loňského roku nastoupily do základní školy. Hypotézy byly potvrzeny na základě výstupů dětí z jednotlivých typů zařízení a vyhodnocení dosažených výsledků v Orientační testu školní zralosti.

Děti z mateřské školy Montessori jsou dostatečně připraveny na nástup povinné školní docházky na základě výsledků v Kern - Jiráskově testu. Dosáhly také lepších výsledků v úkole Napodobení psacího písma. Rozdíly v dalších testových úkolech nebyly natolik patrné. Dosažené výsledky potvrzují obě výše uvedené hypotézy.

Autor: Čas vydání: 21:36 16.02.2011

Konference Montessori

Mateřská škola a základní škola Sluníčko - Montessori, s.r.o. 
(pobočka Brno, Bzenecká 4226/23) - ekatalog.czMateřské školy - ekatalog.cz